Píšeme pro Vás Blog

Na třetím webináři kurzu Cirkulární akademie byla tématem uhlíková  stopa a offsetting, tedy témata do jisté míry kontroverzní.

Definice pojmů

Úvodem provedla účastníky projektová manažerka z CIRA Advisory Blanka Machová. V oblasti uhlíkové stopy vysvětlila hlavní pojmy, např. rozdíl mezi insettingem a offsettingem, kdy v prvním případě jde o snížení skleníkových plynů, kdežto v tom druhém o jejich kompenzaci. Zároveň poukázala na tzv. tunelové vidění v souvislosti s touto problematikou. Zde je důležité si uvědomit, že častokrát se naše pozornost při pohledu na svět v souvislosti se změnou klimatu zaměřuje pouze na uhlíkovou stopu či obecně emise uhlíkových plynů do ovzduší, přičemž ale existuje mnoho dalších aspektů, které hrají stejně výraznou roli.

Blíže o uhlíkové stopě a emisích CO2 mluvil Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu. Účastníkům přiblížil hranice systému měření uhlíkové stopy, tzv. scope. Zajímavým vstupem bylo stanovení emisí CO2 v různých situacích – různé druhy firem od výrobních po finanční firmy. Jedním z tématu byly rovněž offsety společností, které vzbuzují různé a obvykle i negativní názory. Spíše než offsety je často lepším řešením soustředit se na insety, spojovanými s dlouhodobě udržitelnou produkcí.

Offsetting v praxi

O příkladu praxe mluvila Iva Prošková ze společnosti Severotisk. Ta v souvislosti s uhlíkovou stopou zmínila jako důležitý bod navázání kontaktů s dodavateli. Právě od nich totiž firmy dostávají data a informace, na kterých se dále staví monitoring emisí. Úspěch této “transakce” je podmíněn vzájemnou důvěrou – je totiž nutné, aby sdílená data byla správná a přesná. Propojení s dodavateli firmy za účelem sběru dat je v podstatě prvním krokem, kterým by iniciativa společnosti ve výpočtu uhlíkové stopy měla začít. Tím dalším, neméně důležitým, je pak firma sama – komunikace se zaměstnanci a využití interních systémů.

O offsettingu dále hovořil Tomáš Vodička, z organizace Sázíme stromy. Tato organizace je příkladem dobré praxe při offsettingu, a to tím, že se stará o výsadbu stromů udržitelným způsobem. Tato aktivita také není realizována pouze za účelem kompenzace emisí uhlíkových plynů v ovzduší, primárním cílem je zde obnova biodiverzity, která má pozitivní dopad na obyvatele a komunity. I z tohoto důvodu se výsadba stromů může řadit v konceptu ESG spíše do pilíře Social (S). Tato aktivita může být často také dobrou formou teambuildingu, kde má pozitivní vliv na kolektiv. Pan Vodička zdůraznil potřebu pečlivé výsadby, ale i povýsadbové péče, která zaručí trvanlivost výsadby, a tedy i dosažení klíčového účelu.